příběh- Dvojčata, 7. kapitola ;)

17. ledna 2012 v 18:02
Neira měla zavřené oči, ale s jistotou věděla kde je. Kolem ní to vonělo bylinkami a jehličím. Otevřela oči. Ležela na mechové posteli ve stromovém domečku své elfské kamarádky Zuzu. Zoey ležela vedle ní. Na čele, krku a hrudi měla obklady z bylinek. Dýchalo se jí teď pravděpodobně mnohem lépe, protože spokojeně pochrupovala. Neira vstala a začala procházet důvěrně známý pokoj. Na poličkách byly panenky z šišek oblečené do listových a kapradinových šatiček. Ležela tam spousta knížek, květin, pastelek a ručně dělaných papírů. Hodiny právě ukazovaly 15 hodin odpoledne. To všechno už Neira znala nazpamět. Kolikrát si se Zuzu předčítaly a prohlížely obrázky z knížek o přírodě. Často si hrály s panenkami na čajový dýchánek. Neira znala všechny věci své kamarádky, co tu ležely, jako nikdo jiný. Ale něco tam přece jen nikdy neviděla. Na konci poličky ležela nějaká kulatá věc přikrytá šátkem. Neira nejdříve váhala, jestli nebude Zuzu vadit, že se dívá na její věci, ale nakonec však neodolala zvědavosti a přistoupila blíže k předmětu. Rozhlédla se. Zoey spokojeně spala pod hromadou pokrývek a obkladů. Střešní okýnko sem vhánělo čerstvý vzduch, který si pohrával s hedvábnými záclonkami. Neira opatrně stáhla šátek z předmětu. Na polici ležel černo-modrý kulatý kámen. Neira se ho opatrně dotkla. Jediné, co stihla postřehnout, bylo zjištění, že kámen je hladký a nestudí, ale naopak zvláštně hřeje. Pak už Neira neviděla nic. Jen Tmu.
Tma. Tma se zalézá všude. A. záblesk světla… a další. Modré oslepující světlo. Prudký závan větru. Neiřiny oči si za chvíli začínaly zvykat, ale to však neměnilo nic na tom, jak byla zmatená. Seděla na louce. Byla noc. Najednou další záblesk. Přes oblohu se v pár sekundách táhla zářící čára, která na malou chvíli osvětlila louku. Zase tma. Vítr. Neira vyčkávala na další světlo. I přes svůj strach chtěla zjistit, co je to zač. vypadalo to jako blesk, ale modrý. Také byl doprovázen hlukem, ale mnohem častějším a hodně hlasitějším. Neira si musela zakrýt uši. Silný vítr cuchal blonďaté vlasy. Neira se přikrčila, protože se bála, že ji poryvy shodí. Zase světlo. Nejdřív viděla jen pole kolem sebe. Vysoký plevel a tráva se ohýbaly ve větru. Byla na velkém prostranství. Nejspíš uprostřed velké neobdělávané louky. Cítila zvláštní vůni, ale jen slabě. Vítr každé pachy rozfoukal. Rychle se podívala na nebe, odkud přicházely zvuky. Nejdřív viděla jen hvězdy a měsíc v úplňku. Zase byla všude tma. Měsíc však svítil stále. Neiřiny oči už si dost zvykly na tmu. S velkým hlukem a za přítomnosti silného větru zastínil měsíc nějaký stín. Neira nejdřív nerozeznávala žádné obrysy, ale když se zase objevilo to modré světlo, uviděla velké zvíře. Aspoň si myslela, že je to zvíře. Velké tmavé šupinaté tělo se ve vzduchu vlnilo a vznášelo se díky obrovským blanitým křídlům. Dlouhá tmavá hříva vlála různými směry podle tlukotu velkých křídel do větru. Když se zvíře dalo zase do pohybu, vlál za ním ocas asi třikrát delší než celé tělo. Modré záblesky světla se odrážely od tmavých šupin jako od diskokoule. "Drak!" hlesla Neira.
Neira stála naproti poličce. Jednu ruku měla položenou na modro-černém kamenu. Oči jí automaticky sjely pohledem na postel, na které byla Zoey. Ta spokojeně pořád spala. Hodiny ukazovaly minutu po třetí. Jen jedna minuta? Zvláštní… Ale ještě divnější jí přišlo to, co právě prožila. Bylo to jako předtím, když viděla ten požár. Všechno to bylo tak skutečné, ale stejně tak se vždy hned probudila jako ze snu. Vrátila se očima zpátky ke kamenu. Tedy dračímu vejci, jak usoudila z toho, co viděla. Ruku na něm měla stále položenou. Rychle ucukla a schovala ruku za záda. Překvapeně a se strachem v očích zírala na vejce…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Vít Kilián Vít Kilián | Web | 17. ledna 2012 v 20:29 | Reagovat

Přečetl jsem si 6 kapitolu a hnedka jsem si chtěl přečíst tudle, je fakticky hezká

2 Neira Neira | Web | 17. ledna 2012 v 20:41 | Reagovat

[1]: děkuji moc ... :) jsem ráda že se to líbí. díky tomu píšu dál a  poslední dobou častěji. ;) někteří se mě dokonce ptají kdy bude další díl že už jsou zvědaví. hrozně moc mě to těší. opravdu děkuji :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama