Ahoi.
Tak jak si užíváte prázdniny?
Válení se doma, brigády, pracovně nebo dovolené?
Já si teda nemůžu stěžovat :) . Po tom co jsme byli na jachtě jsme jeli ještě sjíždět Dunajec. Bylo to krásných 5 dní s mým milovaným.
(jsou tam i teta a strýc z ameriky :))
A teď jsem byla týden na chalupě kde za mnou pak Kubi přijel ještě na víkend.
Jen mě štvou blbé kecy mého otce. Začíná být fakt protivný.
No zatahovat to sem nebudu.
Jinak jsem buď spala, jedla a nebo malovala trička :)
Tohle jsou moje výtvory za týden (bylo jich více, ale tohle jsou tři trička, která jsou přímo pro mě ^^ … ráda si dělám radost
Hodně jsem se těšila na prázdniny s tím, že konečně vypadnu z toho podělaného Ceeečka. Jenže ono mi to podělané, debilní, protivné Ceeečko nakonec chybí. Poslední školní den, poslední zvonění a celá naše třída se usmířila. Všichni jsme se objímali a já měla slzy na krajíčku.
Mám je ráda a opravdu mi chybí. Bude to jiné. Už se mi dokonce i několikrát zdálo o škole. Třeba o víkendu se mi zdálo že jsme měli konec roku a dostávali jsme vysvědčení, já jsem chodila po škole v gládách (dokonce myslím že jsem měla každou jinou) a pak jsem dostala 4 z hudebky jen proto že jsme někdy na začátku školního roku měli asi na dva dny nějakého pitomého učitele a já mu odmítla zpívat (zadal nám nějakou kravinu, beztak nějaký pop)…
A dneska se mi zdálo, že byl první školní den v novém roce a ja nějak vběhla do třídy, rozhlédla se po ní takovým pohledem 'aha, nový školní rok, sakra kde mám sedět'… pak jsem uviděla volné místo vedle kamarádky, která mě doprovází na klavír, a hned jsme se začaly nějak hádat, kdo bude sedět na které straně, přičemž jsme hrozně rozesmály kamaráda vedle… když jsme se probudila, tak mi po nějaké chvíli došlo, že tohle už se nestane. Na jednu chvíli, když jsem si na ten sen vzpomněla, měla jsem úsměv na tváři, jelikož jsem si přesně dokázala představit tu třídu a ten chaos v ní. Pak jsem si uvědomila, že v novém školním roce takhle nejspíš naklušu do jiné třídy, kde budu snad ještě zmatenější… doufám, že bude aspoň v něčem jak naše 9. C… (teda hlavně v těch pozitivních věcech, a když říkám pozitivních, myslím tím negativních vůči profesorům)
(pár lidí z Áčka, Béčka i z našeho Ceeečka)
(s Ellen, mojí klavíristkou)
(s Adis-KG, mojí spolusedící na prvním stupni)
(s Lucinkou, se kterou jsme se sice často hádaly, ale bude mi moc chybět)
(naše holky z Céééčka, já, Evik, Dadka, Lucinka a Ellen)
(no a tohle je ten úžasný člověk, kterého jsem nejdřív měla tak ráda, pak jsem na něho tolik nadávala a přecejen, bude mi chybět, protože jsme si dokázali odpustit... Lukáš)
toť všechny lepší fotky z posledního zvonění
sbohem základko... možná mi i budeš chybět
(fňuk)
.
.
.
.
ještě tři fotky s mým bráškou x)
(mám tam nové šaty Hell Bunny ^^ uplně fajné, ale asi moc nejdou na té fotce vidět no :D)
ale pochlubit se s něma musím ^^
Kiitos
Vaše Neiruš ….
:))
Mě se zdál podobný sen. Měli jsme školu rozdělenou na dvou budovách. V jedné společně intrem jsou jen prváci a v druhé jsou všichni ostatní. Na přelomu prvního a druhého ročníku jsem ve snu prostě jako obvykle šla do třídy jako naposled a koukalo tam na mě 30 neznámých tváří. Pak mi došlo, že jsem měla být jinde.
Poslední sen, co se mi o škole nedávno zdál byl zvláštní v tom, že jsme se tam setkali pár lidí ze základky, pár lidí ze střední a jedna učitelka - psycholožka, byla to moje oblíbená učitelka - ona nás pozvala k sobě domů, měli jsme se sejít na jednom místě, protože jsme všichni nevěděli, kde přesně bydlí, měli jsme se sejít na domluveném místě. Nevím, co nás to napadlo, my jsme se jí chovali za keřem, když zrovna prošla. Čekali jsme až budeme mít jistotu, že nás neuvidí.
Kraviny se mi zdají, že?